Martin Beck

se opět uchýlil k nákresu na zdi. Držel si levou ruku přes obličej a řekl:
"Přece jen mohli být dva."
Všichni se na něho podívali.
"Co dva?" zeptal se Gunvald Larsson.
"Mohli střílet dva. Podívejte se, jak všichni zůstali hezky způsobně sedět a nehnuli se z místa. Všichni až na toho, který přežil, a ten mohl spadnout ze sedadla až potom."
"Dva blázni?" zapochyboval Gunvald Larsson."Že by se tak sešli?"
Kollberg vstal a postavil se vedle Martina Becka.
"Chceš říct, že kdyby střílel jenom jeden, musel by někdo z nich stačit zareagovat? Možná. Jenomže on je skosil jedna dvě. Muselo to jít rychle. Působil tu moment překvapení..."
"Budeme pokračovat v seznamu? Tohleto přece zjistíme, až se dovíme, jestli všechny výstřely byly z jedné zbraně."
"Samozřejmě," řekl Martin Beck."Pokračuj, Einare."